KOJENÍ A SAUNOVÁNÍ

SEŘADIL JSEM UKÁZKY OTÁZEK A ODPOVĚDÍ V REAKCÍCH NA ČLÁNKY OHLEDNĚ KOJENÍ A SAUNOVÁNÍ DO SLEDU, ABY BYLO ZŘEJMÉ, ŽE  NĚKTERÉ ŽENY SE OBÁVAJÍ VLIVU HORKA NA TVORBU A VÝDEJ MLÉKA, JINÉ VZNIKU ZÁNĚTU PRSNÍ ŽLÁZY, DALŠÍ SI STĚŽUJÍ, ŽE JE NEDOSTATEK INFORMACÍ A TÍM VLASTNĚ VYSVĚTLUJÍ UVÁDĚNÉ OBAVY. VĚTŠINA Z DISKUTÉREK – ZKUŠENÝCH SAUNISTEK – SAMA POSKYTUJE TAZATELKÁM CENNÉ PRAKTICKÉ RADY.

MNOHO MATEK VÁHÁ A PROTO JE NEJPRVE ZAJÍMÁ, ZDA MOHOU SAMY SAUNOVAT, KDYŽ KOJÍ ČI DOKONCE ZDA MOHOU VZÍT DO SAUNY SVÉ DĚŤÁTKO. NEJPRVE TEDY KE KOJENÍ.


Zkušenosti z internetových diskusí

Co kojící matka a její prsa? Nevadí to mléku? Neteče…?

*

Prosím o odpověď, zda máte někdo informace či praktickou zkušenost se saunováním v době kojení dítěte. Ráda chodím do sauny, v současné době stále kojím svého šestiměsíčního syna a od návštěvy sauny mě všichni odrazují z důvodů ztráty mléka, „zkažení mléka“. Zatím jsem nikdy neobjevila relevantní odpovědi, pouze zdroje „jedna paní povídala“.

*

Já a mé dvě kamarádky, všechny máme 4 měsíční miminka, jsme byly před měsícem spolu v sauně. Na kojení to nemělo žádný vliv, snad jsme naopak měly mlíčka o něco víc, ale to se dá těžko posuzovat. V žádném případě jsme ale o mlíčko nepřišly, ani se „nezkazilo“. A bylo to příjemné uvolnění. Toť má zkušenost. 

*

Já jsem při kojení chodila do sauny pravidelně a kojila jsem 21 měsíců, také několik mých kamarádek má jen pozitivní zkušenosti. Jen se může vlivem tepla samo spouštět mléko. Samozřejmě jsem se ochlazovala sprchou, ne ve společném bazénku

*

Chodím do sauny ráda, chodila jsem i v těhotenství (nejlépe je být v sauně sama, pozor na veřejné sauny). Chodím i ted s miminkem, začali jsme ve 3. měsíci. Na kojení to má vliv jen kladný, ale je pravda, že to dalo práci dohledat nějaké info o saunování, beru si sebou odsávačku a tvořící se mléko odsávám. Sauně zdar!

*

Já kojím rok a půl a v podzimních, zimních a brzkých jarních měsících se saunuji skoro každý týden, někdy i 2x do týdne (máme malou sauničku doma, takže se to dá časově v pohodě zvládat). Nikdy jsem s kojením potíže neměla, ke ztrátě mlíka nedošlo a k jeho zkažení snad také ne. Aspoň o tom nevím. Tak hodně zdaru při saunování.

*

Mám dvě dcery, se saunováním jsme začínali, když jim bylo zhruba půl roku (aby jim už nevadilo sedění). Pleny jsme do prohřívárny nepoužívali, přece jen s nimi je možné tam zůstat jen chvilku (5 minut) a za tu dobu nám tam nikdy žádnou neplechu nevyvedly. Kojení není mamince nijak na obtíž (mléko spontánně neteče), naopak bylo výhodou, naše princezny se v sauně velmi rády kojily, hlavně když byly větší a měly „samoobsluhu“.

*

Velice mě tento článek zaujal!! Díky za něj… Já totiž žiju v představě, že jako kojící matka do sauny nesmím a tak ač ji máme doma, tak si neužívám. Po přečtení tohoto článku jsem rozhodnutá zkusit saunu i se svou 5ti měs. dcerou, po pár minutkách a jsem opravdu zvědavá, jak se na to bude tvářit

*

NEMUSÍM K TOMU NIC DODÁVAT, PROTOŽE VÍM, ŽE „MATKA SAUNA“ DOKÁŽE SAMA NEJLÉPE PŘESVĚDČIT MATKY-SAUNISTKY PRAKTIKUJÍCÍ I SAUNISTKY ZAČÍNAJÍCÍ. JSEM RÁD, ŽE MŮJ NÁZOR, ŽE MALÉ DĚTI SE MAJÍ SAUNOVAT PŘEDEVŠÍM V MALÉ RODINNÉ SAUNĚ, BYL POTVRZEN JEDNOU Z DISKUTUJÍCÍCH.


Kdy se nemá kojící žena saunovat

Ahoj holky, jsem opravdu moc ráda, že čtu nějaké zkušenosti o saunování při kojení.  Ovšem teď bych velmi ráda šla, ale bojím se zánětu mléčné žlázy či ztráty mléka. Nikde jsem nemohla najít info o saunování v době kojení. Jsem ráda, že s tím máte kladnou zkušenost. Asi to zkusím.

PŘEDPOKLÁDÁM, ŽE ŽENA SE ZANÍCENOU NĚKTEROU ČÁSTÍ PRSNÍ ŽLÁZY NECHCE SE SAUNOVAT A ANI SNAD NESAUNUJE. OBAVA, ŽE POBYT V HORKU SAUNOVÉ LÁZNĚ MŮŽE SÁM O SOBĚ VYVOLAT ZÁNĚT (MASTITIDU) BY BYLA NA MÍSTĚ JEDINĚ TEHDY, JESTLIŽE BY ŽENA SAUNOVALA S JIŽ ZAČÍNAJÍCÍM ZÁNĚTEM, KTERÝ NEPOZNALA, ANEBO KTERÝ BAGATELIZOVALA. ROZSÁHLÉ PROKRVENÍ  MŮŽE VŠAK VÉST K URYCHLENÍ ZÁNĚTLIVÉHO PROCESU.

PŘIPOMÍNÁM, ŽE SAUNOVÁNÍ JE PRO ŽENY-SAUNISTKY VÝBORNOU PŘÍLEŽITOSTÍ  K PROHMATÁNÍ PRSŮ VLASTNÍ RUKOU. NEPOCHYBUJI, ŽE BY PŘI TOM NEPOZNALY NEJEN ZAČÍNAJÍCÍ ZÁNĚT, ALE NĚJAKÉ LOŽISKOVÉ ZDUŘENÍ. PODROBNÁ METODIÍKA SAMOVYŠETŘENÍ JE UVEDENA V B&S.


Formy saunování se matek s kojenci

UKAZUJE SE, ŽE U NÁS DĚTI ZAČÍNAJÍ TAKÉ KOLEM 3. MĚSÍCE VĚKU, ALE VĚTŠINOU POZDĚJI. PAK UŽ DOBA ZAHÁJENÍ NENÍ ROZHODUJÍCÍ, ZÁLEŽÍ JEDINĚ NA VYHOVUJÍCÍM ZDRAVOTNÍM STAVU DÍTĚTE.

*

U nás v MC se saunují děti od 6 týdnů, ale je fakt, že jsme teď trhli rekord a jsme nejmladší od začátku saunování v centru.

*

JISTĚŽE I U NÁS JSOU RODIČE, KTEŘÍ VEZMOU DÍTĚ DO SAUNOVÉ LÁZNĚ O NĚKOLIK TÝDNŮ DŘÍVE, NEŽ JE PRŮMĚRNÁ DOBA ZAHÁJENÍ. V RODINÁCH, KTERÉ MAJÍ SVOU SAUNU, MŮŽE MATKA VZÍT JIŽ SVÉHO MLADŠÍHO KOJENCE – JE-LI OVŠEM ZDRAVÝ A MATKA SAMA PO PORODU V POŘÁDKU – DO SAUNOVÉ KABINY UŽ PO SKONČENÍ ŠESTINEDĚLÍ S TÍM, ŽE JE DOBŘE POUČENÁ O ZPŮSOBU, JAK S DÍTĚTEM V HORKU I CHLADU SAUNY ZACHÁZET.

ZÁSADNÍM PŘEDPOKLADEM PRO SAUNÁNÍ SE S NEJMLADŠÍM DÍTĚTEM JE, ŽE DO 1 ROKU MOHOU BÝT BRANÉ DO SAUNY JEDINĚ V NÁRUČÍ MATKY. STARŠÍ DO 3 LET A DĚTI PRAKTICKY DO 7 LET MUSÍ SAUNOVAT POD PŘÍMÝM DOHLEDEM DOSPĚLÉ ODOBY.

POKUD JE DÍTĚ S MATKOU V PROHŘÍVÁRNĚ SAUNY TRVÁ TO JEN NĚKOLIK MINUT (3-5), TAKŽE ŽÁDNÁ ÚJMA DÍTĚTI I MATCE NEVZNIKNE. MATKA SAMA OVŠEM SICE TAKTO NESAUNUJE, JE V TOMTO PŘÍPADĚ POUHOU PRŮVODKYNÍ SVÉHO DÍTĚTE A STARÁ SE O NĚ. CHCE-LI SE SAMA ŘÁDNĚ VYSAUNOVAT, UČINÍ TAK JINDY A BEZ DÍTĚTE. DÍTĚ LZE NAKOJIT AŽ PO SKONČENÍ KRÁTKODOBÉ SPOLEČNÉ LÁZNĚ. TO JE NEJČASTĚJŠÍ PŘÍPAD.

NĚKTERÉ KOJÍCÍ ŽENY NEMAJÍ MOŽNOST SAUNOVAT S DÍTĚTEM. POKUD SE SAUNUJÍ SAMY VE VEŘEJNÉ SAUNĚ, KE KOJENÍ MŮŽE DOJÍT AŽ SE MATKA VRÁTÍ K DÍTĚTI.

JE-LI SEKRECE MLÉKA SAMA O SOBĚ VYDATNÁ, V HORKU PROHŘÍVÁRNY SAUNY MŮŽE DOJÍT K ODKAPÁVÁNÍ MLÉKA. MATKA MŮŽE V TOMTO PŘÍPADĚ POUŽÍT ODSÁVAČKY, ABY DÍTĚ – ČEKAJÍCÍ DOMA – NEBYLO OŠIZENO O CENNOU POTRAVU.


Jaká je první reakce dětí, které chodí do sauny?

*

V INTERNETOVÉM MAGAZÍNU NAŠE RODINA JSEM UVEŘEJNIL VYPRÁVĚNÍ ZAČÁTKU SAUNOVÁNÍ NAŠÍ DCERY KONCEM 2. MĚSÍCE VĚKU (PO SKONČENÍ ŠESTINEDĚLÍ MATKY). VYJÍMÁM POPIS REAKCÍ DÍTĚTE.

*

S manželkou rádi vzpomínáme na dobu, kdy jsme se odvážili vzít naše nejmladší dítě – dvouměsíční dcerku do sauny. Se saunováním tak malých dětí nebyly u nás žádné zkušenosti. Poučily nás zkušenosti finských matek a lékařů, o které jsem se odborně zajímal a tak všechny naše starší děti a jejich kamarádi se už několik let pilně saunovali. Viděli jsme, že se jim „chřipky“ z nachlazení celá léta vyhýbají. Jejich absence ve škole činila ročně pouze několik dní a to spíš z jiných důvodů než pro nemoc.

A tak přišel první den saunování. Dojeli jsme do sauny, která byla v sousední vesnici za kopcem, saunař pan Bílý nám umožnil, abychom se saunovali za nižší teploty (80°C pod stropem) a než začalo saunování dospělých.

Má paní vzala Jitku do náruče, osprchovala se s ní pod vlažnou sprchou a v prohřívárně s ní usedla na první stupeň široké pryčny, obrácena zády k topidlu, aby dítě nebylo vystavené sálání tepla z mohutné pece. S napětím jsme oba sledovali, co ten malý drobeček na to. Nic – Jituška ani nezaplakala. Po několika minutách se nám zdálo, že její tvářička je už dost růžová, má paní ji ještě na chvilku položila na osušku. Stále ji chránila svým tělem před sáláním. Prohřátí stačilo jednou. Po malé chvilce ji odnesla pod sprchu. Otáčela se s ní chvíli pod proudem vlažné vody a nakonec jsem byl pověřen, abych obě dvě krátce osprchoval studenou vodou. Jituška sice trochu „lapla po dechu“, ale ne moc, protože od porodu byla zvyklá, že jsme ji na konci teplé koupele vždy krátce postříkali studenou vodou.

Jitušku má paní osušila, v odpočívárně nakojila a uložila. Děťátko spokojeně usnulo a spalo po celou dobu, než jsme se vysaunovali my i děti a spala také cestou domů.

Při dalších saunováních byla Jitka už na klíně své matky a obrácena k topidlu. Má paní ji co chvíli obracela, takže Jitka se vlastně na vlhké, tedy chladnější kůži své matky mohla polovinou tělíčka ochladit. Tvářičky jí ochlazovala mokrou žínkou. Po třech, někdy i po pěti minutách šla s ní pod sprchu a nakojila ji.

Po několikerém saunování šla jednou má paní s Jitkou v náručí i do ledové doby bazénu. Krátce se po krk ponořily a hned šly zase do tepla. Jituška samozřejmě reagovala na chlad, ale nebránila se a neplakala strachy z vody. Jak se ukázalo, studené vody se nebála a dokonce si myslím, že ji milovala. Jako doklad uvádím, že jsme ji za nějakou dobu – když už byla pohyblivá – nalezli jednou o velikonocích oblečenou sedět ve vaničce s vodou na zahradě. Prohlásila, že saunuje.

*

CHCI TÍMTO VYPRÁVĚNÍM UKÁZAT JEDNAK NA VÝZNAM BEZPROSTŘEDNÍHO KONTAKTU KOJENCE SE SVOU MATKOU, KTERÁ JEJ SVÝM TĚLEM ZČÁSTI OCHLAZUJE, JEDNAK NA KRÁTKOST JEJICH POBYTU V HORKU. TRVÁ JEN NĚKOLIK MINUT (3-5) A NÁSLEDUJÍCÍ KRÁTKÉ OPLÁCHNUTÍ POD VLAŽNOU SPRCHOU. LÁZEŇ A PO NÍ NAKOJENÍ PŘISPĚJÍ K NERUŠENÉMU SPÁNKU. TENTO POSTUP JIM NEŠKODÍ, NAOPAK PROSPÍVÁ.

SPOJENÍ S PRAVIDELNÝM DENNÍM RANNÍM SPRCHOVÁNÍM TEPLOU A KRÁTKÝM ZÁVĚREČNÝM STUDENÝM POSTŘIJKEM POMÁHÁ LÉPE SNÉST PROSTŘEDÍ SAUNOVÉ LÁZNĚ A NAVÍC UDRŽUJE OTUŽILOST ZÍSKANOU SAUNOVÁNÍM.

*

Tak saunování našeho mimi jsme řešily taky. Oba saunu rádi navštěvujeme, ale já rozhodla, že raději počkáme do té doby, než bude naše kojené dítě schopno přijímat jiné tekutiny.  Teď už by toho schopno bylo, ale já raději finskou saunu kvůli těhotenství vynechávám. Chodíme ale spolu tak 2x týdně plavat (voda asi 28 stupňů) a asi po půl hodince si zalezeme do sauny parní, kde byl syn zvyklý, že ho nakojím. Toto provádíme od 8-mi měsíců, nemoci se nám oběma taky zatím vyhýbají.

*

V DOBĚ, KDY MATKA PŘINÁŠÍ DO SAUNOVÉ PROHŘÍVÁRNY SVÉHO KOJENCE PŮSOBÍ HORKO SAUNOVÉ LÁZNĚ PŘÍMO NA OBA ZÁROVEŇ. PROTO JE NUTNÉ ROZLIŠIT VLIV TEPLA NA KOJENCE A MATKU.


 O mléku při saunování se

VÝDEJ MATEŘSKÉHO MLÉKA (LAKTACE) NENÍ  ZÁLEŽITOSTÍ JEN PROKRVENÍ PRSNÍ ŽLÁZY PŘI ZVÝŠENÍ VNITŘNÍ  TĚLESNÉ TEPLOTY, ALE PŘEDEVŠÍM HORMONÁLNÍ. NENÍ DIVU, ŽE TEPELNÝ PODNĚT V SAUNOVÉ LÁZNI PŮSOBÍ NA ZVÝŠENÍ SEKRECE HORMONŮ, KTERÉ SE PODÍLEJÍ JAK NA TVORBĚ MLÉKA, TAK I NA JEHO VÝDEJI. TÝKÁ SE TO NAPŘ. ADRENALINU (NEJZNÁMĚJŠÍHO Z CELÉ ŘADY), ALE I JINÝCH HORMONŮ. KOJÍCÍ ŽENY V PROHŘÍVÁRNĚ SAUNY TUTO SKUTEČNOST SNADNO ZJISTÍ, PROTOŽE DOJDE NEJEN K NAPLNĚNÍ ŽLÁZY, ALE NĚKDY I K ODKAPÁVÁNÍ (SEKRECI) MLÉKA. K OMEZENÍ KOJENÍ A ZTRÁTĚ MLÉKA VŮBEC NEDOCHÁZÍ.

PŘI PROHŘÍVÁNÍ NENÍ KVALITA MLÉKA ZMĚNĚNÁ. JAK JE ZNÁMÉ, K VYSRÁŽENÍ BÍLKOVIN V MLÉCE DOCHÁZÍ AŽ ZA TEPLOTY 100°C, DĚŤÁTKO VŠAK PIJE MLÉKO „LIDSKY“ TEPLÉ KOLEM 37°C. MATKA SAMA SE NESTAČÍ ZA TĚCH NĚKOLIK MINUT POBYTU S DÍTĚTEM V SAUNĚ NATOLIK PROHŘÁT, ABY JEJÍ MLÉKO MĚLO TEPLOTU VYŠŠÍ, ALE ANI TO BY NEVADILO, PROTOŽE TEPLOTA TĚLESNÉHO JÁDRA STOUPÁ ZA 10 MINUT PROHŘÍVÁNÍ NANEJVÝŠE O 1°C A PŘI TEPLOTĚ 38°C SE MLÉKO NESRÁŽÍ.

(Druhá část článku Kojení a sauna)

Antonín Mikolášek

Statistika o tom, kolik našich žen saunuje při kojení není k dispozici. Názory a zkušenosti sdělované v mediích, i když se zdají být početné, mohou však být brány jen za neúplné informace. Nicméně vynášejí na povrch problémy, o kterých je potřeba vědět.


Kdy se nemá kojící žena saunovat

Velmi ráda bych šla, ale bojím se zánětu mléčné žlázy či ztráty mléka. Nikde jsem nemohla najít info o saunování v době kojení.

Předpokládám, že žena se zanícenou některou částí prsní žlázy se jistě nechce saunovat a ani snad nesaunuje. Avšak obava, že pouhý pobyt v horku saunové lázně může sám o sobě vyvolat zánět (mastitidu) by byla na místě jedině tehdy, jestliže by žena saunovala s již začínajícím zánětem, který nepoznala, anebo který bagatelizovala. Svědomité ženy-saunistky jistě využívají saunování také k prohmatání prsů vlastní rukou a nepochybuji, že by při tom nepoznaly nejen bolestivý začínající zánět, ale i nějaké jiné ložiskové zduření. Rozsáhlé prokrvení  kůže i žlázy může ovšem vždy vést k rozšíření akutního zánětu a proto jsou všechny akutní stavy a relapsy chronických nemocí, nejen prsu,  kontraindikací saunování.

V terapeutické praxi je sice tepelný podnět různého druhu běžně používán jako pomocný prostředek k urychlení zánětlivého procesu, ale teplo samo o sobě jej nevyhojí. K tomu má moderní medicína účinné postupy a prostředky. Prohřátí v saunové lázni není kauzální léčba všech zánětlivých onemocnění.


O termoregulaci kojenců

Někteří lékaři tvrdí, že „saunování“ nejen nedonošených novorozenců, ale i normálně vyvinutých kojenců je zatěžující, protože jejich termoregulační systém není dostatečně vyvinut a nedochází k vyvolání jeho fyziologických změn jako u starších dětí a dospělých. To bezpochyby platí především pro nedonošené děti, u nichž se dá uvažovat o „saunování“ jedině až po dosažení přiměřené úrovně somatických a autonomně působících fyziologických funkcí v jejich opožděném vývoji. K tomu dochází až v dalších letech a o vhodnosti pobytu nedonošených dětí v saunové lázni má rozhodnout lékař.

Jiné je tu u zdravých kojenců a batolat, kteří se rodí s poměrně dobře vyvinutými termoregulačními schopnostmi a jejichž termoregulační systém za několik měsíců po porodu již reaguje takřka dokonale. Podle některých jeho zevních projevů může matka, která je se svým kojencem v sauně, rozpoznat, je-li její dítě dostatečně zahřáté a zabránit případnému obávanému přehřátí.

Především by měla vědět, že rozhodujícím faktorem účinku saunové lázně je výše vnitřní tělesné teploty a že tato teplota u kojenců stoupá rychleji. To a tělesné vlastnosti dítěte podmiňují délku prohřívání a počátek očekávaného vlivu tepla. V zájmu dítěte má matka znát, proč tomu tak je a jak se vyhnout nepříjemnostem. Zčervenání kůže a zrychlení pulzu, oboje vyvolané  vzestupem teploty, mohou  být pomocným vodítkem k ochraně dítěte před přehřátím. Pokud jde o vychvalované pocení – není nutné je u těchto dětí považovat za důležité a vyžadovat je překročením  časového limitu pobytu dítěte v horku.

Teplota kůže a tělesného jádra

Působením zevního tepla dochází současně k zvýšení teploty kůže i jádra, ale s rozdíly ve výši dosažené teploty. Teplota kůže je rozdílná podle místa měření a rychle stoupá během pětiminutového prohřívání z původních nízkých hodnot (průměrně kolem 35°C i nižších) až k 40°C i více, tj. o 1°C / min . Vzestup této teploty je rychlejší než vzestup vnitřní teploty, protože u  malých dětí stoupají hodnoty teploty jádra z výchozí ustálené neutrální teplotní zóny (kolem 36,5 – 37,2°C) pomalejším tempem. Během pětiminutového prohřívání jde o vzestup  0,2°C/min  k hodnotám takřka 38°C, tedy již do začátku pásma horečky (febrilní zóny).

Nemusíme se jí obávat, jde o přirozenou obrannou reakci organismu, která pomáhá imunitnímu systému – jak se ukázalo – lépe bojovat s bakteriální či virovou infekcí. Není původu infekčního (toxická) ani pyrogenního (po podání látky vyvolující horečku) už také proto, že ji můžeme řídit, ovládat. Nepříjemný pocit horka, který dítě při dosažení a překročení  teploty nad 38°C projeví neklidem či pláčem, lze bryskně ovlivnit např. otíráním obličeje, hlavy i rukou a předloktí vlhkou žínkou  – studený podnět aplikovaný zejména na obličej  vyvolává intenzivní a velmi rychlou reakci celého organizmu. Nejlépe je vše řešit opuštěním horka prohřívárny a ochlazením na vzduchu či vodou.

Zvýšená zevní teplota působí intenzivně proto, že kojenci (a batolata také) mají plochu tělesného povrchu (kůže) relativně 6x větší než dospělí. K tomu musíme přičíst povrch sliznice dýchacích cest a plicních sklípků, která je 30 – 50x větší než je plocha povrchu těla.  To znamená, že celkový příjem tepla je značný, takže teplem je zasaženo větší množství krve v rozšířených  vlásečnicích v kůži a v dýchacích cestách. Mohutné prokrvení kůže je podkladem plošného erytému (zčervenání) a vzhledem k  většímu množství kapilár v obličeji  je právě zde velmi výrazné a neujde pozornosti.

Co pomáhá znalosti výše vnitřní teploty

O výši teploty kůže i vnitřní tělesné teploty je možné se přesvědčit  kontaktním digitálním rychloběžným teploměrem, a to v prvním případě libovolně na povrchu těla či ve zvukovodu (nepřesné), ve druhém v konečníku po odečtení -0,5°C (přesnější). Během krátké doby prohřívání (a protože matka drží dítě oběma rukama v náručí či na klíně) by tento způsob měření teploty byl matce nejspíš na obtíž, pokud ovšem teplotu neměří třetí osoba. V praxi se s ním v průběhu prohřívání nesetkáváme, je to ovšem nutná součást praktického i experimentálního měření mimo prohřívárnu před a po aplikaci saunové lázně.

V krátké chvilce prohřívání může však matka sledovat další známky zvyšování teploty, které provází další autonomní (na přání a vůli nezávislé) funkční projevy termoregulace zapojením cévního a potního systému. Projevují se – kromě jiného – především celkovým prokrvením (hyperemií), které vede k viditelnému zčervenání  kůže (erytému) a ke zrychlení činnosti srdce (pulzové frekvence).  Vznik a úroveň pocení je v tak krátké době prohřívání obtížné sledovat, lze ovšem – pokud chceme znát ztrátu hmotnosti odpařenou vodou z potu – dítě zvážit před zahájením prohřívání a po něm vždy po důkladném osušení povrchu těla.

Erytém

Viditelné prokrvení kůže je plošně celkové (difuzní) a neujde pozornosti. Červeným tvářičkám je přikládám znak „zdraví“, v sauně se díky jim může matka ujistit, že dítě je již dostatečně prohřáté a může se s ním jít ochladit. Přestože matka zná dokonale různé typy prokrvení obličeje svého dítěte, je to vždy jen subjektivné dojem, ale může být v sauně praktickým pomocným vodítkem k odhadu délky prohřívání, nejlépe však v souvislosti se změřením  pulzové frekvence.

Srdeční frekvence.

O stavu vnitřní teploty se může matka přesvědčit změřením počtu tepů za minutu. V kojeneckém a batolecím věku se pohybuje mezi 80 – 100 P/min. Je dobré si pamatovat, že přírůstek teploty o 1,0°C zvyšuje pulz o 10 – 14 P/min. Takto lze při prohřívání odhadnout výši vnitřní teploty nejen podle erytému, podle výše pulzu dítěte kdykoliv. Např. oproti počátečním 90 P/min (změřeným před prohříváním) může P 114/min znamenat vzestup z naměřené počáteční teploty , dejme tomu z 36,7°C na teplotu 37,7°C , tedy o ten jeden stupeň. HHHHHodnota teploty pod 38°C je známá jako „zvýšená teplota“ a považovaná za známku začínajících obranných reakcí termoregulace (erytém a pocení) a za nástup imunitních reakcí.

Matka je stavem erytému a naměřeným pulzem vlastně upozorněna, že dítě je dostatečně prohřáté. Jestliže je kojenec do sauny přinášen průměrně kolem třetího měsíce věku, je funkce jeho  termoregulačního systému natolik zřetelná, že  uvedené znaky autonomní termoregulační reakce neujdou pozornosti matky. Díky bezprostřednímu kontaktu matky  lze proto vidět prospěch kojenci, protože kojící matka ho může  bezprostředně sledovat a upravovat tyto reakce svého dítěte a bezpečně ho chránit před přehřátím.

Pocení

Ohledně sekrece potu můžeme vyjít jen informativně  ze známých faktů u dospělých.  U nich činí průměrná  ztráta potu 12 g /min  a po jediném 15 minutovém prohřívání ke to 180 g. Pokud připustíme, že u kojenců by mělo být pocení (s ohledem na stejný počet potních žlázek jako u dospělých  – 2 – 3 miliony) také tak intenzivní, mělo by u nich dojít během maximálních 5 minut  ke ztrátě 60 g. Není to tak. Za tak krátkou dobu prohřívání není sekrece potu u kojence masivní, aktivita potních žlázek činí jen 30%.

Výskyt krůpějí potu na hlavě by mohl být u kojenců známkou masivního pocení. je neznatelný, ale k němu nedochází, protože tlak vodních par z potu v termoregulační slupce nad povrchem těla je díky suchému vzduchu (podmínka pro saunovou lázeň pro děti) neúplný a nedochází tak k srážení páry z odpařovaného potu. Jedno prohřívání nemá u nejmladších dětí trvat déle než 3 – 5 minut, a to je o dvě třetiny nižší expozice horku  než u dospělých Tím je ochlazování masivmím žlázkovým (glandulárním) pocením  přerušeno hned na svém počátku.

Náhradu ztracené vody lze snadno nahradit prostým nakojením.

Je-li však dítě více ochlazené (jak tomu je po pobytu ve vodě v  kurzech „plávání s kojenci“), může se prohřívání i prodloužit. Záleží na matce, zda umí rozpoznat reakce svého dítěte a rozhodnout, zda teplo přidat či ukončit.


Má „saunování“ význam pro kojence?

Důležité je, že tepelné podněty saunové lázně vyvolají vznik autonomních nespecifických obranných imunologických reakcí. Ty jsou u dospělých podkladem prevence, např. vůči respiračním virózám. U kojenců působí prohřátí sice jen jako impulz k začátečním fázím místních i celkových imunitních reakcí, ale opakuje-li se ještě jednou (s vloženým ochlazením pod sprchou) a v pravidelných turnusech, lze spíše očekávat – jak se ukázalo v praxi – po nějaké době i výrazné posílení imunity. Při tomto hodnocení se ovšem musí přihlédnout, že kojenci jsou po porodu ještě vybaveni obrannými létkami od své matky

Podle mého názoru, není potřeba považovat fyziologické projevy za rozhodující důvod k „saunování“ kojenců. Významný je především příznivý dopad na psychiku matky,

A bylo to příjemné uvolnění. Toť má zkušenost.   

Matka vidí na projevy autonomní obranné reakce svého malého dítěte a poznává, že se od počátku prohřívání dovede vypořádat s intenzivním tepelným podnětem a že účinek saunové lázně na její dítě není vůbec ohrožující. Je ráda, že přispívá k prohloubení vzájemného nejbližšího kontaktu matky a dítěte, dnes tak často postrádaného. Prosté potěšení, že u dítěte prohřátí a ochlazení vyvolá vehementní apetit a po napojení zklidnění a hluboký spánek. I to mnohdy stačí k radosti z prospívání lidského mláděte.


Plaváčci a saunování a baby-sauna

Součástí „kurzů plavání“ s kojenci (většinou však převážně jde o batolata) bývá také fakultativní zahřátí dítěte některým teplodárnými podněty. Protože mezi ně patří i závěrečný pobyt ve vyhřáté prohřívárně sauny (pokud je k dispozici), je jistě na místě  uplatnit v příští závěrečné stati i saunologický pohled na tyto aktivity, a to kvůli nejasnostem, které se v této záležitosti projevují. Týká se to i řešení snahy rodičů, kteří nemají domácí saunu a přesto chtějí dopřát svým kojencům saunovou lázeň formou  společného non-genderového saunování rodičů a kojenců ve veřejných saunách.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.